Marathon Karlsruhe 2006
MARATHON KARLSRUHE
24. ročník mezinárodního maratónu – Baden Marathón – Karlsruhe – 24. 9. 2006
- 1434 účastníků maratónu a 3993 na půlmaratónu
- celkem z 19 zemí (Německo, Etiopie, Keňa, Brazílie, Austrálie, USA, Francie, Velká Británie, Rumunsko, Bulharsko, Rusko, Slovensko, Česká republika,...)
Na začátku byl nápad jednoho úředníka z Pfinztalu, který pravidelně běhá „Rokycanskou desítku“. Vy jste lepší běžci než my, tak přijeďte na Baden – marathon v Karlhsruhe. My se také zúčastníme a bude to akce, při které sejdou sportovci z obou měst.
Tento návrh po schválení zastupitelstvem města byl realizován. Město Rokycany na základě doporučení pana Michala Šůchy, trenéra AC Falcon, vyslalo tři běžce, aby se marathónu zúčastnili.
Na akci se podílelo Město Pfinztal, které zaplatilo startovné a zajistilo ubytování a Město Rokycany zajistilo dopravu a ostatní náklady.
Na marathon byl přihlášen Ján Korytár a Roman Sladký a na půl marathón Miloslav Fryč. Trénink všech uvedených běžců byl termínu marathonu přizpůsoben.
Dne 23. 9. 2006 v 6.00 hodin vyrazila celá skupina běžců společně s trenérem Šůchou do Pfinztalu. Uvítání bylo jako vždy vřelé, ale běžci se museli zaregistrovat, takže nás hned hostitelé manželé Regerovi doprovodili na místo závodu. Běžci vyzvedli startovní čísla, okoukli město Karlhsruhe a pospíchali na trénink.
Naše sportovce pozdravil i starosta Hans Roser, večeře byla zkrácena na minimum a už se započalo s posledními přípravami. A věřte, že příprava na běh je docela věda. Vždyť každá maličkost může výkon ovlivnit. Oblečení a obutí je na prvním místě, ale velkou roli hraje správná strava.
Dne 24. 9. 2006 se vstávalo v 5.30 hodin a už byla cítit mírná nervozita. Odjezd byl stanoven na 7.15 hodin. Všichni byli připraveni a napětí bylo již viditelné. Napjati jsme byli i my, pozorovatelé, (M. Hlávková, A. Regrová a I. Reger), protože nám například nebylo jasné, jak se naši běžci dostanou na přední pozice, když ohlášeno bylo 6 000 běžců.
V 8.45 jsme byli připraveni s fotoaparáty na startovní čáře, naši běžci nikde. Trenér byl v klidu. Najednou se objevil Milan Fryč a byl rozesmátý, jak vždy, a stál v předních řadách. Další dva běžci již také doklusali, klidně odsunuli trochu svoje soupeře a zařadili se do první až druhé řady. Jak nám před závodem řekli, neradi by byli někde vzadu v tlačenici. Všichni startující mají na obuvi přivázán čip, takže každému je měřen čas přesně a započne se s měřením v okamžiku překročení startovací čáry. Totéž je pak v cíli.
A bylo odstartováno.
V době, kdy naši běžci byli na osmém kilometru se stále ještě startovalo. Byl to obrovský dav lidí, kde se kromě špičkových běžců půl marathonu a matarathonu účastní i podnikové kluby a zájmové skupiny a běží pro zábavu. K vidění byly i různé úbory a masky, jedna z cen je určena i pro nejlepší kostým. Vítězem této kategorie byla dvojice mladých lidí, kdy jejich oblečení kromě kalhotek a slipů byly tělové barvy.
Po odstartování posledních běžců jsme se přesunuli na dvacátý kilometr, netrvalo dlouho a první běžci se zde objevili. Proběhli naši dva maratónci, dostali od trenéra občerstvení. Náš doprovodný tým se rozdělil na dvě skupiny. My ženy, jsme pospíchaly k cíli, abychom přivítaly Milana Fryče. Trenér a p. Reger se rychle přemísťovali na třicátýsedmý kilometr, kde se naši běžci občerstvují podruhé.
Než jsme se probojovali mezi stojícími diváky až k hrazení, abychom mohli fotit, Milan Fryč byl v cíli. Další hodinu do cíle dobíhali běžci půl marathonu, ale my jsme musely držet pozici u hrazení. Teplota stoupala a tak jsme vzpomínaly na marathonce, kteří si přáli chladno a třeba i trochu deště, protože tak se prý běhá nejlépe.
Přesto, že jsme se snažily nepřetržitě sledovat poslední malou zatáčku, kdy se objeví bílá čepička Jána Korytára, proběhl tak rychle, že jsme viděli jen jeho záda.
Romana Sladkého jsme stačily alespoň pozdravit a je opravdu obdivuhodné, že po uběhnutí 42 kilometrů je schopen ještě komunikovat a usmívat se. Možná to bylo i proto, že již tušil, že zaběhl dobrý výkon. P. Šůcha a p. Reger samozřejmě doběh našich neviděli, protože přesun z 37 kilometru k cíli jim klikatými ulicemi trval déle, než oba běžci po trati doběhli do cíle.
Než se všichni běžci osvěžili, byly vyvěšeny výsledky a už jsme s radostí čekali na vyhodnocení.
Naši přátelé z Pfinztalu naše úspěchy presentovali a s velkým uznáním o našich běžcích mluvili. Vždyť na základě jejich pozvání se akce uskutečnila. Ocenili však i účast člena zastupitelstva Pfinztalu, který běžel půl marathón a umístil se na 2746. místě.
Uvo Renz, který vlastně celou akci vymyslel a je úředníkem na radnici ve Pfinztalu se maratohonu nezúčastnil, údajně proto, že moc netrénoval. V cíli naše borce však přivítal.
Co říci závěrem. Děkuji všem běžcům za skvělou representaci města Rokycany.
Marie Hlávková, I. místostarostka města Rokycany
Naše výsledky
Ján Korytár - celkově 10. místo, vítěz kategorie nad 50 let, čas 2:44:54 hod
Roman Sladký - celkově 14. místo, 2. místo v kategorii nad 30 let, čas 2:50:39 hod
Milan Fryč - celkově 155. místo, 7. místo v kategorii nad 50 let, 1:27:49 hod
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|||
