Rozhledna Krkavec
Rozhledna na Krkavci se nachází na jednom ze tří dominantních vrchů v okolí Plzně (dalšími jsou Chlum a Radyně). Je vzdálená zhruba 4 km severně od plzeňských čtvrtí Bolevec a Košutka. Katastrálně však spadá pod obec Ledce v okresu Plzeň-sever. Základna rozhledny se nachází na vrcholu kopce ve výšce 504 m.n.m.
První známé plány na stavbu dřevěné rozhledny na Krkavci pochází již z roku 1893. Začátkem roku 1900 byl výbor Klubu českých turistů (KČT) v Plzni zmocněn valnou hromadou k výstavbě rozhledny. Ve vedení klubu se několik let vedly diskuse o místě a vzhledu stavby. Krkavec byl nakonec vybrán díky ochotě představitelů obce Ledce, jíž patřil pozemek na vrcholu. Obec jej klubu nabídla za symbolický poplatek 10 K, včetně stavebního materiálu z nedalekého lomu.
Plány rozhledny si vzal na starost inženýr J. Kubeš, profesor plzeňské průmyslové školy. Navrhl zděnou stavbu, ze dvou třetin vystavenou z kamene a z jedné třetiny cihlovou. Tvarově ji pojal jako válcovou věž usazenou na osmibokém podstavci, s celkovou výškou 18,2 metry a ochozem ve výšce 16 m.
Se stavbou rozhledny bylo započato v srpnu 1900 a již v říjnu téhož roku byla stavba dokončena. Z jara 1901 bylo okolí rozhledny upraveno a 19. května 1901 byla rozhledna otevřena. Pojmenování získala po jednom ze zakladatelů KČT v Plzni - profesoru Janu Simlovi.
Chata byla postavena v roce 1924 vedle stojící rozhledny opět nákladem Klubu českých turistů v Plzni. Byla to původně dřevěná chata a vedle občerstvení zajišťovala i ubytování pro 16 osob ve čtyřech pokojích. Původní chata dostala své jméno po dalším zakladateli KČT v Plzni Antonínu Kostincovi.
Objekt byl turisticky využíván až do padesátých let. Poté byl objekt pro veřejnost zcela uzavřen a používán pro vojenské a telekomunikační účely. Na místo původní chaty byla postavena ne příliš vzhledná moderní stavba. Televizní vysílač stojící vedle rozhledny byl postaven v roce 1977. V roce 2005 je objekt na Krkavci doplněn o nový anténní nosič a na něj jsou postupně přemisťovány z kamenné rozhledny anténní systémy pro radiokomunikační služby.Až v nedávné době byla chata i rozhledna rekonstruována a dne 26.6.2012 ve 13.30 byla znovu slavnostně otevřena. Rozhlednu, budovu a přilehlé pozemky o rozloze téměř půl hektaru provozoval smluvně od otevření v roce 2012 do května 2013 Klub českých turistů, od června 2013 provozuje objekty firma Jarmila Parčiová.
Rozhledna Krkavec je původní a je postavena z kamene a cihel a je vysoká 18,2 m. Její vnitřní kamenné schodiště je také původní a má 98 schodů. Po železném žebříku je přístupný druhý vrcholový kruhový ochoz s ještě lepším výhledem. Na vrcholu rozhledny se po opravě znovu nachází železná čtyřramenná svatováclavská koruna s obloukovými tyčemi a vyznačenými světovými stranami. Z rozhledny je vidět samatná Plzeň a její okolí, dále pak vrcholky Šumavy a Českého lesa, pohoří Brdy, Doupovské a Krušné hory.
Na Krkavci je pro velké i malé návštěvníky rozhledny v přilehlé budově k dispozici malá turistická hospůdka (káva, čaj, nealko nápoje, plzeňská piva točená a lahvová, sladkosti, zmrzlina, klobásy, párky v rohlíku, upomínkové předměty), je tu klidné venkovní posezení s dřevěnými stoly a lavicemi, přístupné je otevřené ohniště s posezením. Nachází se tu i malé dětské hřiště. V ohrazené části areálu jsou koně, kozy a další domácí zvířata, což oceňují zejména děti, které se mohou na koních povozit.
Automobilem se dá zajet až na vrchol k objektům. Odbočka k vrcholu se nachází na silnici z Plzně Košutky do obce Ledce a odbočuje vlevo. Značené turistické cesty vychází od konečné tramvaje č. 4 na Košutce po červené turistické značce (4 km), nebo od konečné tramvaje č. 1 na Bolevci nejprve po zelené a z Košutky dále po červené turistické značce (5 km). Linka č.1 jede přímo od hl. n. v Plzni.
Pokud zvolíte cestu vlakem je možné vystoupit na žel. zastávce Třemošná zastávka (žel. trať č. 160 Plzeň - Žatec). Cesta odtud vede po žluté turistické značce (4 km). Na rozhlednu se platí vstupné. Základní vstupné činí 25,- Kč
A na závěr pověst o tom, jak Krkavec získal své jméno. Na vrcholu Krkavce bylo v dávných dobách obětiště, známé předpovídáním budoucnosti. Lidé ze širokého okolí Krkavce před každou delší cestou nebo vážným rozhodnutím přinášeli dary bohům (zvířata nebo část úrody) a kněží prováděli obětování a věštění.
Kněží oběť na oltáři zapálili a sledovali chování krkavců, kterých bylo ve zdejších lesích hodně.Nepříznivá věštba byla, pokud krkavci přilétli a kroužili nad obětištěm. Naopak pokud odlétli a vrátili se až po vykonání oběti, bylo očekáváno vyplnění přání.
