Vršíček
Zalesněný kopec Vršíček (436 m n. m.) se nachází jeden kilometr jižně od obce Litohlavy na Rokycansku. Typickým a zdálky pozorovatelným poznávacím znamením je na jeho vrcholu poutní kaple (kostel) Navštívení Panny Marie. Ke kapli vede kamenné schodiště, které bylo zbudováno ke 100. výročí postavení kostela. Do jednotlivých schodů byla vytesána jména lidí a rodin, kteří přispěli na stavbu kostela.
Barokní kostel Navštívení Panny Marie byl vystavěn rokycanským architektem Janem Mourkem v letech 1744–1747 z darů občanů a města Rokycany jako projev díkůvzdání za ochranu a pomoc, že se epidemie moru Rokycanům vyhnula. Již v letech 1680, 1689 a 1713 postihly Čechy morové rány. Po epidemii z roku 1713 Rokycanští slíbili, že postaví na Vršíčku malou kapli nebo kostelíček jako projev vděku za ochranu Panny Marie. Zřejmě i kvůli nedostatku peněz se tehdy stavba ještě oddalovala. Ve válečném roce 1741 se po průchodu vojsk začal mor opět šířit a tentokrát postihnul i Rokycany. V polích mezi Rokycany a vsí Litohlavy byl postaven morový špitál, kde byli nemocní izolováni a čekali na uzdravení či smrt. Když epidemie odezněla, zakrátko byly z darů vděčných věřících shromážděny prostředky, aby stavba mohla v roce 1744 započít.
Rokycanští měšťané získali peníze na zřízení kostela veřejnou sbírkou. Obcházeli prý jednotlivé rodiny s plechovou kasičkou, někteří navíc nabídli svoji brigádnickou výpomoc při stavbě.
27. května 1744 položen základní kámen za přítomnosti děkana Šebestiána Tomandla, Matěje Švantleho z Třebska – sudího a poštmistra, Jana Krofty – primase a Jana Poláka – purkmistra. Původní oficiální název zněl kaple „Navštívení, svatého Šebestiána, svatého Rocha a svaté Panny Rosalie.“ Výstavba nebyla prý jednoduchá, celý pahorek byl tehdy hustě porostlý břízami, chyběly cesty pro dopravu materiálu. Měšťané tak kámen na stavbu nosili v batozích na zádech. Kostel Navštívení Panny Marie dokončen roku 1747.
Kostel byl zbudován na centrálním, typicky barokním půdorysu řeckého kříže. Z každé světové strany do něj vedou dveře, dominantní je ale západní průčelí s mělkým rizalitem, věžemi a hlavním vchodem. Pod věžemi se nachází přístavky s točitým schodištěm. Na východní straně vystupuje v podobě rizalitu kněžiště. V hlavním západním průčelí jsou vchodové dveře s kamenným ostěním a letopočtem 1747.
Hlavní sakrální prostor kaple je zaklenut osmibokou kopulí, zapuštěnou do čtyř úzkých nosných pásů v rozích lodi a čtyř širších pásů, které jsou prolomeny oválnými okny. Na všech čtyřech stěnách se k hlavnímu prostoru připojují užší přístavky zaklenuté segmentovou klenbou. Ve východní části je to kněžiště. U vchodu do kostela jsou v interiéru dvě niky s mušlovým motivem. V nich se nachází barokní sochy sv.Šebestiána a sv.Řehoře. Oltář pochází z 2.poloviny 19.století.
Za 1.světové války byl z kostela zabaven jeden zvon o váze 134 kg. Teprve roku 1926 byl pořízen jako náhrada zvon Panny Marie o váze 125 kg. 27.června 1926 jej vysvětil rokycanský rodák prelát Antonín Wünsch společně s dvěma dalšími zvony pro rokycanské kostely. Za 2.světové války byl však i tento zabaven a až roku 1947 byl vysvěcen pro kostel nový zvon. Kaple je chráněna jako kulturní památka ČR.
Ke kostelu vedou směrem k silnici na Litohlavy kamenné schody. Vznikly roku 1845 u příležitosti 100.výročí vzniku kostela. Na jednotlivé stupně byla vytesána jména dárců. Nad schody byl postaven kříž s obrazem Panny Marie. Zajímavá příhoda se odehrála 27.června 1884, kdy na schodech uklouzl pražský arcibiskup Bedřich kníže Schwarzenberg. Nespadl na zem jen díky tomu, že byl okamžitě zachycen. Po této trapné příhodě, byla později cesta od kostela opatřena novými žulovými schody.
Roku 1894 bylo scho
diště obnoveno. Celkem tu bylo zřízeno 52 schodů o délce 173 metrů. V roce 1890 byla zřízena na vrchol ke kostelu alternativní nová cesta skrz les formou serpentiny, vhodná i pro povozy.
Největší událostí, spojenou s kaplí, je tzv. Pouť Vršíčková, která se koná vždy první neděli v červenci u příležitosti svátku Navštívení Panny Marie.
